Rakytník řešetlákový

03.10.2015 20:01

Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) tvoří je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m velký dvoudomý řídký a rozsochatý keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska, dnes je domovem v Evropě a Asii.

Trnité keře a stromy s opadavými, úzkými a krátce řapíkatými listy. Vytváří hluboké hlavní kořeny a daleko plazivé vedlejší kořeny s výmladky a obyčejně i několik kmínků. Dvoudomé květy skládající krátké hrozny na větvičkách z minulého roku, jejichž osa u samičích stromů se mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně odpadává. Cípy kališní jsou 2, tyčinky jsou 4, s krátkými nitkami. Plody jsou peckovité. Má čárkovité, 2 - 7 cm dlouhé, po obou stranách stříbrnými šupinkami pokryté listy, jež v dospělosti často olysávají. Kvete před rašením listů v březnu až dubnu. Plody jsou vejčité, žluto červené, 6 - 8 mm dlouhé. Plody zrají již v srpnu až září a vydrží dlouho do zimy. Množíme výsevem semene nebo dřevitými řízky.

Potřebuje zásadně výslunné stanoviště. Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je otužilý (pouze ve zvláště tuhých zimách - více než -50 °C a na vlhčích stanovištích namrzají) Dobře snáší i přísušek i zakouřené ovzduší. Abychom zajistily násadu krásných a dekorativních plodů, vysazujeme samčí i samičí rostliny a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je rovněž nenáročnou pionýrskou dřevinou pro osazování neplodných, devastovaných půd a výsypek. Stejně dobře se uplatní jak na exponovaných svazcích, tak i na březích vodních ploch.

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastí Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocnění, ale také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční vředy i dvanáctníkové, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.

 

Rakytníkový sirup

Bobule propereme studenou vodou a necháme na cedníku okapat. Pak je rozmixujeme, přelejeme do jemného cedníku a třeme tak dlouho až zbudou jenom slupky a semínka. Slupky se mohou dále sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Získanou šťávu s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 oC) a smícháme se stejným množstvím cukru. Hotový sirup plníme do sterilních, tmavých sklenic a uložíme na temné, chladné místo. Sirup obsahuje až 20 x více vitaminu C, než například pomeranče, dále provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Rakytníkový sirup používáme při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikaci a působí proti bakteriím a virům.

 

Rakytníkový likér

Sesbírané plody se naloží do 80% alkoholu, kde je luhujeme 8 -14 měsíců. Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně prý stačí k prevenci před nemocemi.

 

—————

Zpět